Zpátky v UK

Při návratu do Londýna jsem narazil na několik drobných komplikaci, které protáhly celkovou dobu mého strastiplného cestování cca o 4 hodiny. Ná první probém jsem narazil po příjezdu na nádraží Victoria, okdud jsem měl v plánu cestovat. Podstata problému zpočívala v tom, že z nádraží nejezdily vůbec žádný vlaky. U informací mi dobře poradili, že vlaky nejezdí a ani nepojedou a že to mám zkusit na Blackfriars. Naštěstí jsem dobře věděl, že můj vlak vyjíždí ze stanice London bridge, takže namísto přestupování z vlaku do vlaku si ušetřím čas přestupováním z metra do metra. Moje skvělá teorie měla bohužel jeden háček. Z London bridge sice vlaky jezdili, ale zrovna ten co jsem potřeboval měl v kolonce čas odjezdu "See posters". Žádný užitečný informace jsem nenašel, ale na obrazovce vedle odjezdů byla informace o tom že pro obeti požáru, resp. ti co kvůli němu nemůžou cestovat ze své oblibené stanice, mají autobusy a metro gratis. Tak jsem se vydal metrem (tentokrát bez placení :-) na stanici Blackfriars, která mi byla původně doporučena. Na Blackfriars bylo plno lidí a nejvíc se jich koncentrovalo kolem perosnálu s dotazama, co mají dělat, když chcou jet tam a tam. Přidal jsem se k davu a čekal jsem, až na mě příjde řada. Poradili mi naprosto přesně nástupiště č. 4, kde za 4 minuty odjíždí vlak na London bridge, kde mám přesednout. Bezva, tak se vracím zpátky. Asi po patnácti minutách jizdy mi začalo připadat podezřelé, že vlak stále ještě nedorazil do kýžené stanice a pro jistotu jsem vysoupil. Nevím to jistě, ale mám pocit, že ten vlak jel přesně na opačnou stranu, než jsem potřeboval. Po chvíli přemýšlení, do kterého vlaku tentokrát nastoupím (byly tam celkem dva a z jednoho z nich jsem zrovna vystoupil), jsem se rozhodl nastoupit do vlaku s pro mě naprosto nicneříkajícím názvem cílové stanice na ceduli. Netuším jak je to možné, ale vlak jel správným směrem a dokonce jsem po chvíli jízdy spozoroval na displeji povědomý název stanice, která by měla podle všeho být na správné trase domů. Po půl hodině jsem se přesvědčil, že je to ta stanice opravdu je. Naneštěstí můj poslední vlak odjel v 21:30 a na telefonu jsem měl 23:30. Vzpoměl, jsem si, že jsem od příletu ještě nepřenastavil hodiny v telefonu na GTM, takže jsem tu ztrátu o hodinu snížil, čož teda nijak výrazně nepomohlo. Rozhodl jsem se, že popojedu ke stanici nejbližší té mé a tam si zavolám taxi. Bohužel ta stanice byla hrozná díra a já jsem si nějak neuvědomil, že na taxi nemám telefonní číslo. Na další vlak bych čekal další hodinu. Zvolil jsem tedy poslední variantu, že se vypravím pěšky podle GPSky a naprosto odhaluzených souřadnic v mapě světa, protože jinou nemám. Zbytek cesty už byl kupodivu naprosto v pohodě, na kruhových objezdech jsem vždy vybral tu cestu, která se nejvíc blížila šipce na GPSce a po asi 7 km jsem úspěšně dorazil. Dokonce jsem neodolal a zamířil ke kešce, co měla být 30 metrů od cesty. Asi byla, ale v té tmě jsem to asi po 5 minutách vzdal.
Ve srovnání s Brnem, kde jsem se rozhodl jít z letiště pěšky, protože mi ujel autobus a 15 minut už jsem byl v Besedě, je cestování v Londýně dost hrůza.


BTW mám novej rekord v GPS počítadlu :-P