V tureckém Dogubeyazitu se k nám přidal Japonec s Korejkou, co mají stejnou cestu jako my. Na hranicích se nám představila mladá iránská úřednice, která nám velice ochotně vysvětlila všechno co jsme potřebovali vědět a díky ní jsme nemuseli čekat ve frontě na razítka.
Od hranic jsme domluvili taxi do Maku, odkud nám jel autobus do Tabrizu. V Tabrizu jsme se ubytovali, prošli bazzar a rozloučili se s našimi azijskými spolucestovateli. Nočním V.I.P. autobusem jsme se přesunuli na jih do Isfahanu.
Vojtovi pořád někdo říká, že vypadá jako Iránec.
1 komentář:
Jo jo, takovéto pěkné, prostorné sedačky jsme měli.
https://picasaweb.google.com/lh/photo/hoXQqiGEOdUj97RpYIauA9MTjNZETYmyPJy0liipFm0?feat=directlink
Okomentovat