Bonjour France

Ve středu jsme si udělali z Německa malý geoskok přes řeku Rýn do Francie, kde jsme našli naši první francouzkou skřýš Tuilerie Saint Martin. A nebylo to zadarmo, protože Německy umíme skoro stejně blbě jako Francouzky a Francouzky neumíme vůbec. To jsou bohužel jediné dva jazyky listingu. Že se nám ta Evropa pěkně vybarvuje :)

Háčkování bez drátů

Není to tak složité, jak se zdá. I když napíchnutí na bezdrátovou síť OSN bylo ještě snažší. Pěkný návod na internet zadarmo jsem našel tady.

Microsoft Debian

Potřeboval jsem dnes dostat Linux (rozuměj jakýkoliv) na starý počítač s nefungující CD mechanikou, nebotující z USB, ale s nainstalovanými Windows XP.

Kdysi jsem slyšel, že existuje Windows instalátor pro Ubuntu - tj. nejpoužívanější, nejoblíbenější a nejhezčí distribuce pod sluncem. Mimochodem ve skutečnosti je to jen Windows Vista with a few custom themes. Instalátor se jmenuje Wubi a je to 1,1 MB velký exe soubor, který si vše potřebné stáhne z internetu. V mém případě instalace zkončila hned na začátku, protože na instalaci bylo potřeba gigantických 5 GB a to se na 4,5 GB disku dost blbě hledá.

Hned další odpověď strejdy Googla vedla na pěknou adresu: goodbye-microsoft.com. Za ní se skrývá windowsový instalátor Debianu. Všichni Debianisti co znám si myslí, že bůh nejdřív stvořil Debian a potom teprve svět kolem něj. Z toho důvodu žádná jiná distribuce nemá právo na existenci a je to šmejd. To mě vždycky od debianu trochu odrazovalo. Zvykl jsem si dokonce kdysi používat božský nástroj apt-get, ale nijak mě to nepoznamenalo. Teď k věci - instalace proběhla bez problémů. Debian se zeptal, jestli může zlikvidovat Windowsy, ze kterých se instaloval (trochu morbidní) a bylo to. Jen mě teď mrzí, že jsem si nevšiml dřív, že pevný disk je už jednou nohou v křemíkovém nebi, takže jsem se asi snažil zbytečně.

200 pokladů

Moje dvoustá nalezená skrýš nese jméno Muzeum - Za Gocarem a Koterou I. a našli jsme při dnešním přijímačkovo - kešovacím výletě do Hradce Králové. Původně jsem chtěl toto významné místo obsadit trochu adrenalinovější Stránská skála UP & DOWN, ale přes veškeré úsilí se nám ji toho dne nepodařilo najít. Snad z toho bude #204.

V Hraci jsme narazili na práci takzvaného Anti-geocaching teamu, který má velmi zvláštní potřebu všechny keše likvidovat, nebo alespoň čmárat neslmysly do logbooků. Jen doufám že se tento trend nerozšíří i na Moravu.

Nekončíme, nezastavujeme

Já teda nevím, co bych sem ještě psal, ale třeba mě někdy něco napadne. Zrovna jsem narazil na několik dobrých kameňáků, tak si je přečtěte.

Q: What does a fish pick its nose with?
A: A fish finger.

Q: Whats got two legs and bleeds a lot?
A: Half of a dog.

2 fish are in a tank, and one turns to the other and says "so how the fck do we drive this thing?"

Two eggs in a frying pan, one says to the other "It's hot in here isn't it?". The other says "Fck me, a talking egg!"

Teď jsem objevil, že na serveru Ask500People.com je možný se zeptat pětiset lidí na jakoukoliv otázku. Navíc je k tomu taková pěkná mapka, na které se ukazuje, z jaké části světa odpovídají. Mohli by to třeba začít používat lidi z FSS, co pořád posílají otravný emaily se stupidníma otázkama.

Uplnej konec

Při čekání na letadlo v New Yorku jsme se napíchli na síť OSN a stáhli si pár supertajných dokumentů (bohužel všechny ve Španělštině) a nějaký empétrojky.

Mimochodem až budete někdy na 5th Avenue a budtete se chtít hodně projet metrem, doporučuji linku "A". Pokud se ale budete chtít rychle dostat na letiště JFK, tak tou linkou rozhodně nejezděte. My jsme měli na tuto cestu 2 hodiny a kdybysme několik zastávek před letištěm nepřesedli na taxíka, tak by nám to uletělo.

Tady najdete všechny fotky z USA, kromě těch milanových z mobilu.

Tady je fotka od Jacka z Tennessee (pouze pro starší 21 let).

Kdo navrhoval název auta může si vyzvednout plechovku falešnýho Budvaru, nebo alternativně vanilkovou kolu.

Takže ještě jednou:
KONEEEEC!

New York - Madrid - Vídeň - Brno

Už bylo dost hamburgerů, přeslazených limonád a falešných Budvarů. Jedeme domů. Až se budu nudit dám na web fotky. Díky za pozornost.

KONEEEEC!

Toronto - Niagara Falls - New York

Jestli něco Torontu, New Yorku, nebo Miami závidím, tak je to krásné pobřeží. To totiž doma nemáme a asi ani nikdy mít nebudeme. Předpokládám, že si zrovna někdo vzpoměl na prýgl. Je sice trochu menší než Michiganské jezero, nebo Atlantický oceán. Voda tam má trochu jiný odstín, a ten se navíc v průběhu roku mění, ale prýgl je prýgl. Jenže v Torontu mají další věc co máme my a neměli to žádná města, co jsme dosud navštívili - šalinu. To už fakt přehnali. Za trest jsme neutratili nekřesťanských 25 kanadských dolarů za výtah na CN Tower a zůstali jsme dole.

Po rychlé prohlídce Toronta jsme se vypravili na Kanadsko-Americké hranice k Niagarským vodopádům. Kupodivu jsme neměli při cestě zpět do Spojených států na hranicích žádný problém. Zato včera při vstupu do Kanady jsme na potkali několik několik nepříjemných kanaďanů a tvrdli na imigračním asi 20 minut.

Teď už jsme doma v Delmaru a jdeme si pořádně odpočinout.

PS: Moje podezření se potvrdilo. Kanaďanům ve skutečnosti neposkakuje při mluvení horní polovina hlavy. Mluví uplně stejně jako všichni ostatní.

Kentucky - Illinois - Indiana - Michigan - Ontario

Přibylo nám opět plno dalších zápisů do listingů. Máme heslo "cache per state ... at least". A když už jsem u té angličtiny, we are putting on the miles a brzo budem doma ... teda v New Yorku. Ale v Brně vlastně taky.

Chicago:
Do včerejška jsem myslel, že jediná zajímavost v Chicagu jsou basketbalisti Chicago Bulls. Ukázalo se, že to není tak uplně pravda. Je tam taky nejvyšší budova v US, velká fontána, dva velké kvádry, ze kterých teče voda, velká lesklá fazole a třicetimetrová bejzbolka.

Detroit:
Zahlédli jsme sídlo General Motors. Ale jinak v Detriotu není vůbec nic, nebo to aspoň není v noci vidět.

Ontario (Kanada):
Všechno je tu francouzky. Je tu o poznání míň McDonaldů a jezdí se tu hrozně rychle EDIT: používají tu metrický systém.

Návštěva u Jacka v Tennessee

Víceméně nudnou cestu do Chicaga jsme si zpestřili návštěvou Lynchburgu, města kde Jack Daniel vyrábí (teda vyráběl dokud si neukopnul palec o trezor) svoji whisky. Velmi zajímavá prohlídka s poutavým výkladem měla být zakončena ochutnávkou Jackova lahodného nápoje. Měla, ale nebyla :´( V Tennessee platí stejně jako v dalších jižních státech nedělní zákaz prodeje alkoholu.