Ale protože mu to nikdo nežral, tak si uřízl ucho a kvůli tomu je tak slavnej.

Dnes jsem byl navštívit The National Gallelry na Trafalgar square a podívat se na obrázky. Asi tak nejlepší ... nebo aspoň nejznámější byl ten s kytičkama (vpravo). Nakreslil ho nějakej Vincent a dokonce se i podepsal přímo na tu vázu. Musel jsem kvůli němu jít 4 poschodí dolů, přičemž jedno poschodí bylo asi jako dvě poschodí u normálního baráku, takže spíš 8 poschodí. Narozdíl od tohodle měl větší rozlišení a true color barevnou hloubku. Takže pokud jste to neviděli, tak jste vlastně o moc nepřišli.
O co jde: mám černý neprůhledný pytel, ve kterém je mimo jiné n párů ponožek. Chci docílit toho, abych s co nejvyšší pravděpodobností a s nenjižším úsilím našel dvě stejné ponožky, čili pár.
Musel jsem vymyslet novej pojem negeocaching pro včerejší téměř celodenní kešovací výlet, při kterým jsem ale neobjevil jedinou kešku. První úspěšně nenalezená cache Inbound from Proxima (Kent) vlastně ani najít nešla, protože se jednalo o tzv. virtual cache (ikonka se strašidlem). Bylo třeba najít několik landmarks (česky asi patník) a u posledního opsat nějaký slovo, se kterým se dá zalogovat. Našel jsem všeho všudy jeden. Další měl být podle všeho uprostřed kolejiště, což mě trochu zmátlo. První landmark se jmenoval Pluto a byla to podle všeho součást největšího modelu sluneční soustavy na světě. Kromě toho, že je největší, čemuž bych klidně i uvěřil, jsem nějak nepochopil jeho smysl.
Poté co jsem se vykašlal na virtual cache, jsem se pokusil najít další dvě regular keše, což skončilo v obou případech neúspěchem. Podle údajů s GPSky jsem celkem prošel necelých 20 km. Velkou část z toho naprosto zbytečně, protže nemám v GPS mapu UK a bez mapy se dost blbě chodí.