Po přistání v Kutaisi jsme strávili dopoledne poflakováním v centru města a čekali na dvanáctou hodinu, kdy jsme byli nahlášeni do hotelu. Přidal se k nám potulný, bezejmenný pes, který nám dělal společnost. Neměl vůči nám - turistům žádné předsudky a neměl problém ani s jazykovou bariérou - bez problémů jsme pochopili, že má hlad a blechy.
Večer jsme strávili prohlídkou kláštera (doplním), který, jak jsme zjistili, je také zapsaný na seznamu památek UNESCO.
Po tropickém dni stráveném v rozpáleném městě jsme se rozhodli zvolit jeden z alternativních plánů a vydat se na východ k černému moři. Ještě před tím jsme ale chtěli stihnout krátký výlet do okolí a prohlédnout kaňon (doplním). Ten za moc nestál, ale cesta s taxikářem důchodového věku v autě značky Mercedes Benz (věku srovnatelného) nám zážitky vynahradila.
Večer jsme dojeli na pláž Kobuleti, ubytovali se v luxusním hotelu za srandovní cenu a vyrazili na procházku kolem pobřeží.
Celý následující den jsme trávili na pláži a těšili se, až konečně vyrazíme někam do divočiny (názor autora).
Teď sedíme v maršutce směr Chiatura - staré zapomenuté důlní městečko, vzpomínající na dávnou slávu J. V. Stalina.
Žádné komentáře:
Okomentovat